Gotické zámky

Gotické celokovové zámky, truhlové i dveřní, tvoří rozsáhlou typovou skupinu charakteristickou nekrytými pružinovými mechanismy, osazenými na masivních podkladových deskách, nejčastěji obdélníkového tvaru a se samočinnou záskočkou, která mohla mít rovné nebo sešikmené plochy. Polozapuštěné zámky se upevňovaly na vnější straně dveří a zámkový mechanismus byl zadlabán do dveří, překryt ozdobným plechem. K nejjednodušším patřil mechanismus složený z jedné samočinné záskočky držené v uzamykací poloze tlakem přítlačné pružiny a skříňky na klíč se středícím trnem. Záskočkový zámek bylo možné zavřít přitlačením, kdy se sešikmené plochy záskočky tlakem zasunuly zpět do veřejí. Zámky bez sešikmených záskoček byly doplněné zarážkou, která plnila stejnou funkci. Tento typ postupně vytlačil otočné stavítkové zámky římského typu.

Zámkové plechy zdobil plasticky výrazný klíčový svod a tepané či prosekávané roubení. Často se tepaný a prosekávaný ornament podkládal barvenou usní nebo textilií. Základním ornamentem na předmětech z období rané gotiky byla původně naturalisticky pojatá flóra, přecházející postupem doby do stylizovaných forem. Oblíbené vinné listy s hrozny, fíkové listy, listy blatouchu, petržele nebo javoru doplňovaly heraldické trojlisté lilie. Především konce klíčových svodů byly roztepané do těchto ornamentů. V období 15. století převažují ve výzdobě prvky převzaté z architektury, jako byly opěrné oblouky, gotické kružby, pilířky, vimperky s fiálami atp. Od konce 15. století doplňovaly zoomorfní motivy také motivy plaménkové anebo motivy seschlého větvoví.