Barokní zámky

Zámkový mechanismus v období 17. století je již plně uzavřen do krabice. V průběhu první třetiny 18. století je krabice obdélná, s hladkým nebo profilovaným roubením, někdy podložena podkladovým plátem s ozdobným okrajem. Celkově se konstrukce zámku zvětšuje a podkladové pláty jsou ze silnějšího materiálu s propilovanými ornamenty. Klika je plně součástí zámků a volutově zavíjená klika nahradila kliku s plochým zakončením. Ještě na počátku 18. století se stále čerpalo z renesančních tvarů i ornamentů a využívalo stejných technologických postupů. Ke groteskovým volutám se postupně přidával boltcový ornament, který od konce 17. století doplnila akantová rozvilina. Stylizovaný akantová rozvilina pokrývala podkladové pláty, ozdobné mřížky krabic, byla zvýrazněna rytím či prořezávaná z mosazných plechů. Od druhé poloviny 17. století se pod ozdobné mosazné mřížky začíná podkládat kontrastní modřený plech. Postupně se akantová rozvilina objevuje i v plastickém reliéfu nebo na rytinách. Od počátku 18. století je kombinovaná s páskovým dekorem, mřížkami, monogramy nebo erby.

Konstrukční mechanismus zámků na počátku 18. století ovlivnila po celé střední Evropě francouzská produkce. Typ francouzského zámku přináší zásadní změnu při použití klíče. Francouzský zámek má připojenou plochou závorku s pružinovým stavítkem, které umožní otočit klíč o 360°a poté jej ze zámku vyjmout. Klíč bylo možné použít oboustranně na rozdíl od tzv. německých zámků, kde tato závorka nebyla. Došlo ke zjednodušení mechanismu, usnadnění výroby, urychlení dalšího vývoje a na konci 18. století také k rozvoji průmyslové výroby zámků.