STŘEDNÍ ASIE

8. století              do Střední Asie proniká islám, který ovlivnil běžný život i umělecké řemeslo. Oblast Střední Asie ležela na trase Hedvábné stezky spojující Dálný východ s islámským Blízkým východem

13. – 14. století Střední Asie pod nadvládu Mongolů, období tzv. Pax Mongolica – doba relativního klidu po dobytí území v Eurasii, kdy byl umožněn rozvoj obchodu a kultury.

1370–1405         vláda Timura (Tamerlána), který si jako hlavní město zvolil Samarkand. Timur si z dobytých území dovážel do Střední Asie i řemeslníky, podporoval kulturu a umění                  

16. – 19. století  oblast byla pod nadvládou turkického kmenu Uzbeků. Vznik Bucharského chanátu (1599–1785, později emirát 1785–1920) a Chívského chanátu (1512–1920). Mezi nejvýznamnější střediska zpracování kovu patří Buchara, Chíva, Kokand nebo Samarkand

19. století            oblast se postupně dostává pod vliv Ruska, vzniká ruský protektorát v Buchaře a Chívě (1873–1920)

1991                    rozpad Sovětského svazu a vznik nových států (Kazachstán, Kyrgyzstán, Tádžikistán, Turkmenistán a Uzbekistán) (JMl)