QÁDŽÁROVSKÉ OBDOBÍ (1785–1925)
1796 Ágá Muhammad Chán byl prohlášen šáhem, stal se zakladatelem nové dynastie Qádžárovců, kterou po něm upevnil jeho synovec Fath Alí Šáh Qádžár
19. století vláda Fatha Alího Šáha Qádžára (1797–1834) nebyla politicky příliš úspěšná, když čelil ruské invazi na Zakavkazsko, ale velmi výrazně podporoval umění. Často se nechal portrétovat a umění malby se objevuje i na drobných předmětech běžného užití. Pro qádžárovské umění je charakteristická barevnost. Projevuje se nejenom v portrétní malbě, ale i ve výzdobě povrchu drobných předmětů ze dřeva a papíroviny technikou akvarelu nebo kvaše a dekoru kovových předmětů emailovými barvami. Při výrobě z kovů byly stále populární tradiční materiály jako měď, cín, železo nebo mosaz. Řemeslníci často hledali inspiraci u starších předloh. Pro íránské umělecké řemeslo 19. století je typické znovuoživení tvarů a dekoru ze safíjovského období (1501–1722). Výzdobu tvoří geometrické a rostlinné motivy, často je využívaný figurální dekor, kde jsou zobrazovány postavy lidské nebo fantastické z perské mytologie nebo eposů. Ve výzdobě se často objevuje panovnická symbolika jako je slunce, lev, lev bojující s drakem nebo zvěří apod.
1925 Qádžárovce vystřídala dynastie Pahlaví (JMl)