MOSAZ – slitina mědi a zinku. Využití mosazi v uměleckém řemesle na Blízkém východě je široké a souvisí se snadnější dostupností zinku v regionu (např. Anatólie, Írán a Afghánistán). Mosaz s vysokým obsahem zinku se používala pro výrobu předmětů za studena, s vysokým obsahem olova k odlévání. Mosaz byla na Blízkém východě velmi oblíbená pro svůj zlatý vzhled, ale z důvodu vysokého obsahu mědi nebyla vhodná pro běžné stolní nádobí. Zpočátku byla mosaz používaná k výrobě nákladných ozdobných předmětů. Použití mosazi vykládané stříbrem, zlatem nebo mědí vrcholí v mamlúckém období v Egyptě (1250–1517). V pozdějších obdobích se z mosazi stává běžný materiál používaný k výrobě různých typů nádob obvykle zdobených tepáním, rytím nebo prolamováním. V 19. století se vrací technika vykládání mosazi stříbrem a mědí spolu se znovuoživením zájmu o starší práce v řadě zemí Blízkého východu. (JMl)