Sklárna JOHANN LÖTZ vdova, KLáŠterský Mlýn

1836              Johann Baptist Eisner, sklářský mistr, měšťan z Kašperských Hor a významný šumavský podnikatel, založil v Klášterském Mlýně sklářskou huť, vyrábí skleněné perly, zčásti i duté sklo

1851              majitelkou sklárny se stala Susanne Gerstnerová, vdova po sklářském podnikateli Johannu Lötzovi (1778-1844)

1855              4. srpna 1855 registruje Susanne Lötzová-Gerstnerová sklárnu u C. k. Krajského úřadu v Písku pod názvem Johann Lötz Witwe

1863 21. 11. 1863 byla sklárna Johann Lötz Witwe zapsána do firemního rejstříku Obchodní a živnostenské komory v Plzni

1879              Susanne Lötzová-Gerstnerová předává sklárnu svému vnukovi Maximilianu rytíři Spaunovi (1856-1909)

1880              Eduard Prochaska (1851-1922) nastupuje jako správce sklárny, později se stává jejím ředitelem a prokuristou, pod jeho vedením se sklárna zaměřuje na rozvoj hutních technik výroby

1883              sklárně uděleno právo užívat titul K. k. privilegierte Glasfabrik

1888              účast na výstavách v Mnichově, Vídni a Bruselu, první ocenění a medaile

1889              účast na Světové výstavě v Paříži, za sklo imitující polodrahokamy sklárna získává první Grand Prix

1891              v moderně vybaveném provozu se dvěma regenerativními pecemi Siemens s 22 pánvemi, brusičskou, ryteckou a malířskou dílnou je zaměstnáno 200 pracovníků, sklárna má vzorkovny a sklady ve Vídni, v Paříži Hamburku a Berlíně

1893              Světová kolumbijská výstava v Chicagu, další ocenění Grand Prix

1894              účast na Světové výstavě v Antverpách

1895              sklárna se začíná intenzívně zaměřovat na rozvoj a nové uplatnění technik opřádání a irisování skla

1897              v Liberci a Vídni proběhla výstava skla Američana Louise Comforta Tiffanyho, která významně ovlivnila další umělecké směřování Spaunovy sklárny

1898              sklárna přihlašuje jako rakousko-uherské privilegium a německý patent „speciální postup k výrobě matných a lesklých irisů na skleněných předmětech

                       počátek výroby secesního skla Phänomen a pravidelné účasti na Zimní výstavě ve Vídni (Wiener Winterausstellung)“

1899              první realizace návrhů Josefa Hoffmanna a Kolomana Mosera, umělců z okruhu Wiener Sezession

1900              ve spolupráci s mnichovským malířem a návrhářem Franzem Hofstötterem připravena specální kolekce pro Světovou výstavu v Paříži, sklárna získává Grand Prix

1901              Maxi Spaunovi udělen za zásluhy titul svobodný pán

                       statistika uvádí dvě pece systému Siemens na otop dřevem s 23 pánvemi, brusírnu s 36 stánky, rafinerii, malířskou dílnu s 30 malíři, celkem 150 zaměstnanců; obchodní zastoupení ve Vídni, Berlíně, Lipsku, Hamburku, Paříži a Londýně

1902              účast na Mezinárodní výstavě dekorativních umění v Turíně

1904              účast na Světové výstavě v St. Louis, Grand Prix a zlatá medaile

1905              pokles zájmu o irisované sklo

1906              účast na Mezinárodní výstavě v Miláně s kolekcí navrženou vídeňským architektem Leopoldem Bauerem, postupně rozvoj spolupráce s dalšími vídeňskými umělci Richardem Teschnerem či Otto Prutscherem

1908              Max baron Spaun předává sklárnu synovi Maxi Spaunovi jun. (1883)

1909              Adolf Beckert (1884-1929) nastupuje jako umělecký vedoucí a návrhář, ve sklárně činný do roku 1911

                       31. 7. 1909 umírá Max baron Spaun

1910              prostřednictvím Rakouského muzea pro umění a průmysl ve Vídni ve sklárně realizovány návrhy Josefa Hoffmanna, Hanse Bolka, Carla Witzmanna či Milly Weltmannové určené pro výstavy Rakouského uměleckého řemesla v letech 1910 až 1912

1911              Max Spaun jun. vede sklárnu neúspěšně, 10. 4. 1911 ohlášen konkurs

1913              přeměna firmy na Johann Lötz Witwe GmbH

1914              realizace návrhů Josefa Hoffmanna, Hanse Bolka, Carla Witzmanna či Michalela Powolneho pro expozici rakouského Werkbundu na Werkbundausstellung 1914 v Kolíně n. Rýnem

1920              Auguste von Spaunová, druhá manželka Maxe Spauna sen., a syn Friedrich von Spaun jsou jedinými společníky

1925              účast na Mezinárodní výstavě dekorativních umění a moderního průmyslu v Paříži, vystaveno mimo jiné sklo podle návrhů Otto Prutschera a Marey Schider-Beckertové

1930              velký požár sklárny, v důsledku světové krize opakované přerušení výroby

1939              sklárna pronajata Paulu Beate, majiteli bavorské Kristallglasfabrik Spiegelau GmbH, po něm majitelem Julius Altmann-Althausen, výroba běžného užitkového skla

1945              znárodnění sklárny a postupné zastavení provozu

1951              vymazání firmy z obchodního rejstříku