PAVEL JANÁK 1882 Praha 1956 Praha Architekt, návrhář v oblasti užitého umění, teoretik architektury a užité tvorby

1899              začíná studovat architekturu na Českém vysokém učení technickém v Praze u Josefa Schulze, externě též na Německé vysoké škole technické u Josefa Zítka,

1906–1907   studuje ve Vídni u architekta OttoWagnera

1908–1909   pracuje v pražském ateliéru architekta Jana Kotěry

1908              spoluzakladatelem Artělu

1911              je činný u vzniku Skupiny výtvarných umělců, rediguje časopis "Umělecký měsíčník"

1912              zakládá s Josefem Gočárem Pražské umělecké dílny

publikuje studii Hranol a pyramida, v níž formuluje program a principy tvorby českého kubismu

po 1918        přiklání se k folkloristicky orientovanému „národnímu slohu“ - rondokubismu

1921              jmenován profesorem na Uměleckoprůmyslové škole v Praze, v letech 1922–1924 a 1939–1941 jejím rektorem

1921              zvolen členem České akademie věd a umění

1922–1923   s Františkem Kyselou a Helenou Johnovou spolupracuje na úpravě interiérů zámku v Novém Městě nad Metují v duchu „národního stylu“

1924–1942   předseda Svazu československého díla

1926–1929   členem umělecké komise pro úpravu Pražského hradu,

1921–1923   projektuje a staví rondokubistické krematorium v Pardubicích.

1925              spoluautor vybavení československého pavilonu na Mezinárodní výstavě dekorativních umění a průmyslu v Paříži

po 1925        postupně se přiklání k funkcionalismu

1928–1932   pod  Janákovým vedením vzniká projekt Osady Baba, pražské funcionalistické vilové kolonie

od 1936        hlavním architektem Pražského hradu