|
FRANTA ANÝŽ 1879 Svatá Dobrotivá u Hořovic 1934 Tatranská Polianka
Cizelér, kovolijec, šperkař a návrhář, zakladatel dílny, posléze významné kovozpracující firmy v Praze.
|
|
1889–1892 vyučen slévačem v Hořovicích
1892–1899 studia na Uměleckoprůmyslové škole v Praze u Celdy. Kloučka a Emanuela Nováka
1898 pracuje v dílně pražského zlatníka Heinricha Grünfelda
1900 studijní cesta do Německa a na světovou výstavu v Paříži
1902 se spolužákem Prokopem Nováčkem zakládá Umělecký ateliér pro průmyslové práce v Praze, po krátké spolupráci Anýž závod přebírá a vede samostatně, realizuje četné návrhy šperků, drobných interiérových doplňků a dekorativních prvků pro architekturu
1904 Anýžovy práce zakoupeny do sbírek Západočeského umělecko-průmyslového musea
1905 ve vídeňském Schrollově nakladatelství vychází reprezentativní album Uměleckoprůmyslové práce v kovu, kůži a dřevě provedené
1906 podnik se stěhuje do větších prostor v Senovážné ulici, zaměstnáva patnáct pracovníků
1910 získává významnou zakázku na vybavení interiérů novostavby Obecního domu v Praze
1910–1912 v Praze-Holešovicích buduje novou továrnu pro kovovýrobu, rozšiřuje činnost o pasířské práce, glavanoplastiku, niklování, zlacení, stříbření či patinování kovů, rozvíjí výrobu osvětlovadel, zaměstnává šedesát pracovníků,
1914–1918 slouží jako důstojník na ruské frontě, výroba omezena
1924–1926 zřizuje vlastní slévárnu - největší ve střední Evropě
1927 148 zaměstnanců, zřízena firemní filiálka v Brně, poté v Ostravě, Teplicích a Bratislavě
1929 Franta Anýž jmenován obchodním radou
1932 název firmy změněn ma Franta Anýž a spol., společníky synové, finanční potíže v souvislosti s hospodářskou krizí
1941 změna v akciovou společnost
1948 podnik znárodněn, s dalšími přičleněn do Závodů umělecké kovovýroby (ZUKOV), továrna v provozu až do roku 1991