Krakelování je jednou z hutních sklářských technik. Nepravidelné rozpraskání povrchu skleněné nádoby je docilováno náhlým zchlazením žhavého skla ve vodě, mokrých pilinách či v oleji. Následným zahřátím ve sklářské peci je povrch skleněné nádoby opět staven, přičemž síť nepravidelných prasklin zůstává a slouží jako dekorativní úprava nádoby. Razantním zchlazením někdy vzniká na plášti nádoby výrazně reliéfní struktura, jak například dokládají secesní vázy ze sklárny Johann Lötz vdova v Klášterském Mlýně na Šumavě.
Detail krakelovaného těla vázy
ze sklárny Johann Lötz vdova,
kolem 1902
(UMP 9568)